Na odborném serveru Opojištění.cz bylo publikováno nedávno několik zajímavých příspěvků, zaměřených na kybernetickou bezpečnost. Reagují na aktuální kybernetické incidenty ale také na kybernetická rizika a možnost pojištění. Zabývají se jednak nárůstem kybernetických útoků, řáděním ransomwaru WannaCry a zamyšlením nad přístupem klientů pojišťoven.
Kybernetických útoků přibývá. Pouze technické zabezpečení nestačí
Policie ČR v roce 2016 šetřila 5 344 kybernetických zločinů, což je o 321 (resp. 6,4 %) více než v předchozím roce. Z propočtů České asociace pojišťoven vychází, že v ČR může ročně dojít k až 1,7 mil. kybernetických útoků s potenciálními celkovými ztrátami v případě úspěchu útoku ve výši až 5,4 mld. Kč.
IT bezpečnost po řádění pirátů WannaCry nahlas zaplakala!
Útoky vyděračského viru WannaCry potvrzují vzrůstající trend využívání kyberprostoru organizovaným zločinem. Ačkoliv firemní investice do zabezpečení IT infrastruktury vykazují kontinuální růst, schopnost firem reagovat rychle na hrozby v rozšiřujícím se kyberprostoru má své limity.
Sloupek Kateřiny Lhotské: Kybernetická laxnost a neposypaný chodník
Ptáte se, co mají tyto dvě na první pohled odlišné záležitosti společného? Možná vás to překvapí, ale docela hodně. Jde totiž o takřka „školní“ příklady přístupu některých lidí k různým hrozbám v případě, že mají sjednané příslušné pojištění. Myslí si totiž, že jejich jedinou povinností je platit pojistné. A zapomínají přitom na to, že vedle toho by se měli také snažit nebezpečí vzniku nějaké škody, respektive újmy, předcházet.
